Nedávno jsem si tu pochvaloval příběh a styl hry Until Dawn a nečekal jsem, že se jen o pár měsíců a několik dalších adventurek později ponořím do hry, která mě nadchne ještě více. Proč vlastně? Vždyť tento styl hraní, kterým se proslavila (a na který později doplatila) společnost Telltale, je takový nemastný, neslaný. Občas pohnout postavou a mačkat tlačítka ve správné době a ve správném pořadí. No, postupně si to rozebereme…
Quantic Dream. Společnost, která se dostala do podvědomí hráčů hlavně například hrou The Nomad Soul (Omikron), Fahrenheit nebo Heavy Rain. Následně pak vyšla hra Detroit: Become Human, o které si tu povíme někdy jindy, protože ta hra si to zaslouží. My se vrátíme k předchozí hře. Heavy Rain byla interaktivní adventurka, která vlastně udala směr, kterým se Quantic ubírali dále. Máte několik postav, které postupně ovládáte a které jsou nějakým způsobem zapleteni do hlavního příběhu. To samé se děje i v případě této hry. Máte na starosti hlavní hrdinku Jodie, okolo které se dějí paranormální jevy. Ty jevy vyvolává entita jménem Aiden a vy tak postupně procházíte jejich životem, dospíváte s Jodie snažíte se ovládnout psychické schopnosti Aidena, rozplétáte záhady, které se týkají života Jodie a pomáháte CIA řešit případy.
Po technologické stránce je hra audiovizulně na výši. Na hře se usilovně pracovalo v rámci motion capturingu a jde to poznat nejen na pohybech hlavních protagonistů, ale i na detailech a mimice obličejů. Jako předlohy použili reálné herce (Ellen Page, Willem Dafoe), kteří trávili spoustu času natáčením, třeba jen scénář měl zhruba 2000 stran oproti klasickým filmovým se 100 stranami.
A teď osobní dojmy. Není moc her, které bych dohrál na jedno sezení a zanechaly by ve mně nějaký otisk. Hra mi utekla, když jsem měl PS3. Na druhou stranu mě potěšilo, že vyšla na PS4 v kolekci s Heavy Rain. Ta mi totiž taky na minulé generaci konzolí utekla. Takže zakoupení tohoto remasterovaného balíčku bylo povinností (akorát to bylo po nějaké době jako součást PS Plus, což mě moc nepotěšilo). Každopádně zpět ke hře samotné. Příběh byl za mě super. Nevadilo mi hrát za ženskou postavu, ale na druhou stranu bych uvítal více rozmanitosti. Podobně, jako tomu bylo třeba v případě další hry Detroit. Mystičnost, tajemno a akce je výborná kombinace a v mém případě se hra trefila do černého. Jediný problém vidím v relativně krátké herní době a v tom, že nemám nutkání si jí zopakovat. Není to proto, že bych jí už nechtěl hrát, jen si nechci kazit dojem z úžasného zážitku a prvního dojmu.
Hodnocení: 9/10