Nebudu se tajit tím, že mám rád nenáročné napínavé až hororové hry, které by se daly kategorizovat jako interaktivní filmy. Začalo to Telltale Studiem a sérií Walking Dead, pokračovalo to hrami od Quantic Dreams a pak tu byla nenápadná hra od Supermassive Games – Until Dawn. Ze hry jsem byl celkem nadšený, takže jsem jí dal 8/10 a těšil se na něco novějšího. A tady to je.
Hra je od začátku plánovaná jako série, proto ten název Anthology. Kolik bude dílů a jestli budou mezi sebou provázané příběhově, postavami nebo jen jako easter eggy, to zatím ví jen samotní tvůrci. V době psaní této recenze se chystá druhý díl s názvem Little Hope, který podle traileru slibuje jiný zážitek z hraní, než Man of Medan. Je to dobře? Proč ne, osobně si stejně myslím, že provázanost bude akorát v kurátorovi, který uvádí hru a kapitoly ve stylu Crypt Keepera z výborného staršího seriálu Příběhy ze záhrobí (Tales from the Crypt). S tím problém nemám, celkem to hru osvěžuje. Ale mám problém se spoustou jiných věcí.
Čtveřice mladých lidí si pronajala loď s kapitánkou a vydala se na moře, aby pátrala po pokladu v hlubinách, který ještě nikdo neobjevil. Věci se samozřejmě zkomplikují, unese je skupina novodobých pirátů a během bouře narazí na vrak americké vojenské lodi, kde se začíná dít něco děsivého. Příběh není moc extra, tak by člověk řekl, že to tvůrci vynahradí propracovanými postavami nebo lokacemi. No, ani to nevyšlo.
Jak jsem říkal, celkem je ve skupince pět mladých lidí – dva bratři (černý a bílý (a protože je všude BLM, tak ten tmavší pleti je ten největší borec na světě a běloch pouhý blbec)), černoch má samozřejmě bílou přítelkyni a ta s sebou taky vzala bratra. Kapitánka lodi je taky tmavé pleti a opět je to neohrožená bad-ass mladá žena. Jako zástupce bílé menšiny mi tento přístup tvůrců vadí a i když je chápu, protože tahle doba je opravdu na tyto nyance vysazená, tak se ve hře nedokážu ztotožnit s někým takovým. Je mi to proti srsti. Kdyby alespoň byly postavy nějak atraktivní, ale ne. Vzhledově nezajímavé průměrné osoby, bez jakékoliv historie nebo alespoň nějaké povahy. Nevím, jestli bylo záměrem tvůrců udělat hlavní postavy, které více odpovídají realitě, než hollywoodským filmům, ale jako amatérský tvůrce a spisovatel vím, že se film/hra/kniha musí prodat hned na první pohled, aby zaujala pozornost budoucích fanoušků. Možná proto jsem vídal z této hry tak málo promo věcí, kdo ví…
Když už jsem zmiňoval vizuální stránku hry v případě postav, tak jak je na tom samotná hra? Přiznám se, že i tady jsem na vážkách. Po prvotních ucházejících lokacích se dostaneme na zmiňovanou vojenskou loď a cca 90% hry strávíme na ní. Hlavně v podpalubí. A pokud jste někdy viděli alespoň nějaký film, který se odehrával na vojenské lodi nebo v ponorce, tak vězte, že to samé budete prožívat i zde. Stísněné prostory, všude samé uličky, odbočky a místnosti jako ubykace. Hodně často jsem nevěděl, kam vlastně jdu a jen jsem zkoušel někam zahnout a doufal jsem, že to bude správná cesta. Samozřejmě tu máte spoustu možností hraní, protože se hra upravuje podle toho, jakou příběhovou cestu si otevřete (výběr odpovědí nebo situací) a záleží i na vztazích mezi postavami. Bohužel, pokud se jako já nevcítíte do žádné z nich, bude vám jejich osud naprosto ukradený.
Zatím jsem si tu na hru jen stěžoval, ale proč jsem jí tedy dohrál? Uznávám, že z části to byla povinnost, kdy jsem to chtěl mít za sebou, pak to byly taky achievementy, ale hlavně se mi líbila ta atmosféra. Ta ponurost, beznaděj, všude číhající zlo, to mě prostě bavilo. Často jsem měl husí kůži a nechtěl jsem hru hrát v noci. A to byl ten hlavní důvod, proč jsem hru hrál. Proto jsem i překousl hodně věcí a vydržel až do konce.
Když bych to tedy zrekapituloval, hororová atmosféra byla super, příběh nudný a o ničem, postavy tragické a technické zpracování celkem ucházející. Až na to finále, kdy můj xone nestíhal a hra se sekala v nejhorší možné době. Navíc mi vadila strašně krátká reakční doba, po kterou musíte stisknout tlačítko. Máte na to cca 3 vteřiny, což je strašně málo na to, že se vám akce zobrazí v době, kdy to vůbec nečekáte a napjatě sledujete dění ve hře. Než si pak uvědomíte, že se něco děje a že musíte stisknout nebo mačkat pravidelně nějaké tlačítko, tak máte po časovém limitu. A metoda load nefunguje, protože vám uloží hru po chybně zvolené situaci. Ale opět se u mě projevilo to, že mě osudy hlavních hrdinů nezajímaly, takže jejich smrt (to není spoiler, teoreticky asi půjde přežít se všemi postavami, ale to už nehodlám testovat) mě nechávala chladným. Dokonce jsem jí vítal, alespoň jsem měl méně postav na ovládání.
Musím tedy uznat, že tvůrci ani zdaleka nenavázali na kvalitu Until Dawn, co se zpracování týče. Dokonce bych se nebál tvrdit, že hodně klesla. Ale na druhou stranu, je tu stále to něco, co vás nutí pokračovat. Škoda jen toho zpracování. Možná Little Hope přinese trochu naděje…
Hodnocení: 5/10