Jeden z hlavních žánrů, na které jsem se na DS těšil, byly adventurky. Hry, na kterých jsem vyrůstal a které mám dodnes v oblibě. Proto jsem se těšil na právníka Phoenixe. Není to sice zas tak typická adventurka, protože v ní neovládáte postavu, kterou myší/stylusem posouváte po obrazovce, ale vše se odehrává v rámci obrazů a rozhovorů. To znamená, že jste třeba dostali za úkol sehnat důkazy o nevinně vašeho klienta do filmového studia. Ukecáváním se musíte dostat dovnitř, tam hledat nějaké důkazy a svědecké výpovědi. Pak se vše přesune do soudní síně, kde se projednává klientova vina nebo nevina. I tam musíte pokládat lidem správné otázky, které by vás popostrčily dále.
A jak je na tom zpracování hry? Příběh je rozdělen na 5 kapitol, co kapitola, to případ. Styl je zábavný, Phoenix případ prokládá svými občas sarkastickými poznámkami, které jsou znázorněné jiným stylem písma. Grafika hry je v manga stylu a ovládání je intuitivní. Občas si na DSko můžete zařvat a to u soudu, kdy se vám nelíbí výpověď svědka. To jenom do mikrofonu zavoláte “Objection!” nebo “Hold it!”. Je to příjemné zpestření, ale naštěstí to jde spustit i přes tlačítko. Takže nemusíte třeba v metru křičet jako blázen.
Závěrem bych chtěl říct, že hra se rovnou stala hitem a vyšlo i několik pokračování (Justice for All, Apollo Justice a Trials and Tribulations a další) a jedna odbočka (Miles Edgeworth).
Shrnutí: Jedna z prvních adventurek na DS a navíc kvalitní. Akorát není motivace pro hraní znovu.
Hodnocení: 8/10