Bylo nebylo. Kdysi dávno vyšla tato hra, Halo: Combat Evolved, kromě původního Xboxu i na PC. A já si jí stáhl (ano, stáhl, byl jsem kacíř) a hrál. Samozřejmě ne v Anniversary edici, ale původní. A kousek od konce jsem jí přestal hrát, protože jsem už nesnesl její repetitivnost, neinteligenci a hlavně její zbytečný hype. Dokonce i multiplayer jsem si vyzkoušel, abych zjistil, že mě to opravdu nebavilo. A společně s XONE je tu druhý pokus o hraní této hry, která definovala legendární sérii napříč všemi xboxy a která tu s námi bude ještě spoustu dalších let a dalších dílů. Takže jsem jí dal druhou šanci (tentokráte v té Anniversary (čti Remaster) edici po deseti letech). A netrvalo dlouho, asi jen rok, a světe div se, dohrál jsem jí! A co na ní říkám s odstupem času?
Předně musím říci, že zdlouhavé hraní hry nebylo vůbec kvalitami hry. Pouze se našlo vždycky něco (třeba v rámci Xbox Game Pass), co jsem si chtěl zahrát dříve, než mi vyprší členství. Každopádně kolekci mám nainstalovanou od mého zakoupení, což je asi rok a půl a nehodlám ji mazat, dokud ji nedohraju celou. A co to je vůbec za kolekci? Aha, tím jsem měl vlastně začít. S uvedením Halo 5 před několika lety se udělal balíček předchozích her série, která byla optimalizovaná pro Xbox One. Ta obsahovala první dva díly série v Anniversary verzi (obojí totiž vyšlo na původní Xbox), dále Halo 3, Halo 4 a Halo 3: ODST. Později byla přidána ještě hra Halo Reach (prequel). Vše původně z Xboxu 360. Aktuálně se nachází i na PC v rámci Microsoft Store a Steam, kde se postupně uvolňují hry z kolekce.
Co to znamená, ta Anniversary Edition? Klasický Remaster. Hra je předělána do nového enginu, aby byla atraktivní i pro nové hráče. V tomto případě nový engine, možnost měnit vzhled ze staré verze na novou, vylepšená hudba, zvuky, prostě to, na co jsme zvyklí. Příběh zůstává nezměněn. Vy jste supervoják Master Chief, který má bojovat proti rase Covenantů na tajemném světě jménem Halo, který vypadá jako prstenec okolo planety. Tam jste se dostali náhodou po útěku z planety Reach. Covenanti prozradí, že Halo je zbraň a na Master Chiefovi je, aby jí deaktivoval. Na pomoc má kromě dalších vojáků i A.I. jménem Cortana, která mu dává různé rady a navíc je velice sexy.
Příběhově se jedná o klasické vesmírné klišé, které má sice pár příběhových zvratů, ale popravdě, příběh jsem moc nevnímal. Narozdíl od první zkušenosti s touto hrou jsem se opravdu bavil. Pravda, opět jsem skřípal zubama nad minimální sortou nepřátel, kteří se liší akorát barvou, opět jsem nadával na to, že jsem chodil dokolečka, abych něco aktivoval nebo deaktivoval, ale tentokrát už to vypadalo lépe. A hrálo se to lépe a svižněji. Buď za to mohly textury, nebo to, že jsem byl ochotný hru tentokráte pokořit za každou cenu. Ale musím uznat, že jsem nenarazil na hluchá místa, jako tomu bylo kdysi. A to se cení, tohle byl pro mě dříve nepřekonatelný problém.
Po technické stránce se jedná sice o velký skok oproti původní verzi, ale na kvalitu Halo 4, které vyšlo zhruba ve stejné době, to nemá. Kdyby tvůrci udělali místo Remasteru Remake, jako je v případě Final Fantasy 7, byla by hra ještě zajímavější. Na druhou stranu by možná ztratila to původní nostalgické kouzlo. To už se nedozvíme. Ale to nevadí, protože i tak zde máme skvělou, hratelnou hru, u které vydržíte i desítky hodin (dohrání klasické kampaně jsem měl cca za 25 hodin) a za směšnou cenu. A v kolekci s dalšími pěti hrami. A to se vyplatí!
Hodnocení: 8/10