Hry z této série mám rád, některé možná více, než mou oblíbenou Final Fantasy sérii. To ale nic nemění na tom, že po nějaké době strávené v Berserii, jsem byl na nový počin trochu opatrný. Hearts i Vesperia měly své velké kouzlo, dokonce i Zestiria, která se spíše opírala do náboženství daného světa. Berseria poté přinesla hlavní hrdinku, která mi hned na začátku moc nesedla a dodnes jsem se nedostal dále, než přes nějaké tři hodiny herního času.
Oproti tomu je Arise docela změna. Cell-Shade grafika je tu smíchána s reálnějšími rysy a hra tak na první pohled nevypadá jako anime, což byly velké klady předchozích her. Otázka pak je, jestli je to dobře, nebo na škodu. Osobně jsem s tím po několika minutách hraní neměl problém a hru jsem si vyloženě užíval. A to je dobře. Pokud totiž hrajete hlavně příběhově, levelujete si postavy a vychutnáváte si questy, vedlejší questy nebo máte rádi věci mimo běžné hraní, pak počítejte s cca 67 hodinami herního času. A to bez příběhového DLC a navíc na vás bude po světě čekat ještě spousta příšer, na které jste zatím nestačili.
Hlavním hrdinou této hry je mladík v železné masce, který nemá žádné vzpomínky na dobu před svým vězněním. Vládne mečem, necítí bolest a chce konat dobro. Postupně se přidává na stranu utlačovaného národa lidí (původní obyvatelé planety Dahna), kterou ovládají mocní vládci z planety Rena. Ti mají nadlidskou sílu a zotročili si tak původní obyvatele. K muži v železné masce se přidá krásná Renanka, která si dala za úkol tyto vládce porazit a zničit. Nedlouho poté se k nim přidají další a další bojovníci za spravedlnost a vy tak putujete po Dahně a pomáháte všem, kdo potřebují. Cestou zabíjíte skoro vše, co se hýbe, levelujete a equipujete své postavy a sžíváte se se svými novými přáteli. Ano, je to tak. Každá postava má svou zvláštní minulost nebo své kostlivce ve skříni a čím déle s nimi budete putovat, tím více je budete poznávat. A tím více si je oblíbíte. Třeba Shionne.
To by nebyla hra ze série Tales of, aby neměla podobné znaky, jako předchozí hry. Takže opět tu máte realtime souboje, při kterých mačkáte nějaká tlačítka a ono se děje něco cool za výkřiků svých bojovníků, stále tu máte vaření jídla, stále tu máte oddychové dialogy mezi členy skupiny, které vidíte v jiném grafickém stylu atd. Není to na škodu, oddych potřebujete, takže se pak na tyto scény budete těšit.
Oproti třeba naposledy dohrané Vesperii, vidím jistý posun v kvalitě obsahu, bohužel ale směrem dolů. Grindování nepřátel je v Arise častější, jejich respawn vás brzy začne otravovat. Území, které budete prozkoumávat, je menší, než třeba ve zmiňované Vesperii, navíc chodíte jen pěšky, nevyužíváte žádných dalších dopravních prostředků, které by změnily atmosféru hry. Ano, v pozdější fázi hry se sice dostanete na Renu a do vesmíru, ale tam strávíte minimum herního času. I přesto, že je hra velice dobře udělaná, se světem si mohli tvůrci více vyhrát.
Osobně jsem byl ze hry opravdu nadšený a těším se, až cena rozšiřujícího příběhového DLC bude za normální cenu a ne za 30€. Přeci jen by mě zajímalo, jak to bylo dál. Nicméně i přesto, že hra byla opravdu skvělá, obsahovala pár věcí, které ji ubližovaly a díky tomu nedokážu dát nejlepší hodnocení. I tak je to ale podstatně lepší, než některé Final Fantasy hry.
Hodnocení: 8/10
