Tales of Vesperia (Definitive Edition)

Vánoce a celkově konec roku, jsou pro mě tím nejlepším obdobím na hraní her. Člověk je přežraný z bramborových salátů, řízků a cukroví a odvalí se k počítači, nebo v mém případě ke konzoli, aby se věnoval hraní a dohrávání restů. V mém případě jsem oprášil hru z mé oblíbené série Tales of, která občas překonává i Final Fantasy. Pravda, FF15 byla velmi povedená hra, která mě na dlouho zabavila, ale to byla výjimka od dob FF10. Nicméně, teď se bavíme o Vesperii. A to nemluvím jen o tomto Remasteru, ale i o verzi z X360, kde původně vyšla.

Příběh hry se odehrává ve světě, kde lidé spoléhají na Blastie, mocné věci, které pocházejí z nelidských bytostí, zvaných Entelexeie. Tyto Blastie mohou vytvořit ochranu proti nestvůrám, které se potulují volně po světě, nebo mohou být součástí zbraní. Jednoho dne ale byla Blastie v královském městě ukradená a na vás je, abyste ji našli a navrátili zpět. Yuri Lowell je průšvihář, který má ale srdce na správném místě a je doprovázen svým věrným čtyřnohým přítelem. Proto taky nevydržel dlouho u královské gardy a proto po něm často pátrají vojáci. V čele s jeho nejlepším kamarádem, rytířem Flynnem. Když Blastie zmizí, rozhodne se Yuri, že se s Flynnem spojí a najdou ji. To se nepovede, protože Flynn odcestoval, ale místo toho se spojí s mladou dívkou, Estelle, kterou potká na hradě. Společně se tak vydávají najít Blastii, poznat spoustu nových přátel, založit tu nejlepší gildu na světě, Brave Vesperia, potkat se s Entelexiemi a hlavně zjistit, že věci nejsou tak jednoduché, jak se na první pohled zdají a že je na konci cesty čekají velké změny.

To byl ve zkratce příběh, který odkrýváte cca 70 hodin. Čeká vás velké dobrodružství, ve kterém není nouze o zvraty, překvapivá odhalení, hodně hlavních postav a přátelství. Postavy jsou tradičně skvělé, oblíbíte si je a budete prožívat jejich osudy. Zato ten příběh je lineární a jedná se o klasické JRPG klišé, které jste mohli hrát už hodněkrát, pokud vás tento žánr baví. To ale není na škodu, protože díky postavám vás hra chytne a na nějakou dobu nepustí.

Technická stránka hry je fajn. Alespoň v rámci možností. Nedokážu o ní říct, že je skvělá, protože v porovnání se zmiňovanou sérií Final Fantasy, kde je herní doba stejná, tak tady ve vás nezanechá žádné stopy. Hudba ve Vesperii je sice příjemná a dobře hru dokresluje, ale není to nic, co bych si ještě několik let (nebo hodin) po dohrání broukal, jako jsou třeba battle melodie v FF hrách. To samé platí o vizuální stránce. Cell Shade grafika je sice v této době vypiplaná do dokonalosti kreslených anime seriálů, ale pokud používáte stejný styl u všech svých her (Zestiria, Berseria, Hearts R) chtělo by to nějakou změnu. Ta by měla přijít s Tales of Arise. Není to tak, jako FF, kdy skoro každá hra od FF7 vypadala jinak.

Proč jsem tedy u hry vydržel a dohrál ji? I přesto, že se jedná o několikrát omílaný příběh, opakované technické zpracování a i přesto, že hra má stejný bojový systém, jako v každé zmiňované hře série (tzn. mačkejte pořád kombinaci dvou tlačítek a občas pohněte páčkou), stejně jsem se u hry bavil. Postavy mě zaujaly, příběh se dobře odvíjel a přiznám se, že to bylo i proto, že mám tuto sérii prostě rád. Je pravda, že jsem ji ve své době měl na X360 (hra byla pro tuto konzoli ve světě exkluzivní, na PS3 vyšla jen v Japonsku), ale poté, co jsem konzoli prodal, čekal jsem na možnost hrát hru na XONE přes zpětnou kompatibilitu. Ta nepřišla, místo toho se ale udělala Definitive Edition (v době desátého výročí, takže by se k ní klidně hodil přívlastek Anniversary), která vyšla v roce 2019 pro Steam, XONE, PS4 i Switch. Původně jsem si jí sice koupil na Steamu, ale pak jsem si ji pořídil ještě na PS4 (zahrál jsem si ji ale až na PS5). Jednu dobu jsem sice uvažoval nad Switch verzí, ale už teď vím, že bych Vesperii znovu nehrál. V tomto případě u mě platí jednou a dost. To u Zestirie jsem vydržel déle (i když jsem ji zatím nedohrál).

Závěrem bych řekl to, že hru v této době koupite za nějaké dvě tři stovky. To je na 70+ hodin hraní hodně. Příběh jsem sice vyčerpal, ale stále jsem měl na mapě několik neobjevených věcí a to nemluvím o New Game+. Pokud vás tedy baví JRPG, máte rádi anime a navíc ještě tuto sérii, je pro vás Tales of Vesperia Definitive Edition povinností. Pro ty ostatní to bude jen taková podivnost, která se třeba s FF15 nedá srovnávat. Což je ale škoda, protože svoje kouzlo má hra dodnes.

Hodnocení: 8/10

Zveřejnit odpověď