Assassin’s Creed: Odyssey

Před krátkou dobou jsem psal o předchozím dílu s názvem Origins a není to ani půl roku a mám dohraný další díl? To nevěstí nic dobrého. Nebo ano? Jsem sice ve větším skluzu, co se týče dohrávání AC her, ale snažím se a začíná se to vyplácet. Tedy, pokud by nezačaly vycházet remastery předchozích dílů. To ale docela dost předbíhám. Vrátíme se tedy k Odysee.

Poté, co jsem si tu minule stěžoval na ovládání a herní mechaniky u Origins, přistupoval jsem ke hře celkem skepticky, protože jsem už dopředu věděl, že ovládání bude stejné. Naštěstí jsem začal hrát chvíli po dohrání a nepřeskakoval jsem na Switch ke starým dílům, takže jedna negativní věc byla tím pádem zažehnaná. Nově mi hra dovolila vybrat si jednu ze dvou postav: Alexia nebo Kassandru. Sourozence, kteří hned na začátku hry přijdou o toho druhého (spoiler – nepřijdou, ten druhý bude hlavní nemesis, což se dozvíte po pár hodinách hraní). Hra se odehrává v antickém Řecku, kde plníte funkci Misthia, takového Medžaje, nebo asasína. Jinými slovy – jste nájemný žoldák, který se po úvodu na ostrově, kde strávíte mládí, vydá do světa, aby postupně odkrýval pravdu o své minulosti a přítomnosti, setkal se se svou rodinou a hlavně porazil mocný kult Kosmos, který potají ovládá Řecko. Ano, jsou to předchůdci templářů. A samozřejmě na vás čekají stovky úkolů a stovky hodin hraní. Protože území je opravdu rozlehlé a nově se nám vrátily námořní souboje, které si určitě dobře pamatujeme třeba z AC4.

No a jaká je vlastně hra? Možná to bude jen můj subjektivní názor, ale tahle hra obsahovala vše, co mi chybělo v Egyptě, líbí se mi její zpracování světa (tzn. Řecko je mi podstatně více bližší, než Egypt), máme tu sběr surovin na upgrade věcí, propracovanější postavu a její atributy, upgrade lodě a spoustu dalších blbostí, které vás ale budou bavit. A to ani nemluvím o různých minihrách, jako je Olympiáda, zápasy v arénách nebo dobývání a ovládnutí území. Samozřejmě nebude chybět propojení s první civilizací (to je ta, co vyrobila Kousky Ráje, které napříč všemi AC hrami sbíráte), jen tu tentokráte chybí nějaké hraní v přítomnosti. To jsem zažil tak na deset minut, kdy jsem se v kůži archeoložky vydal k branám Atlantidy. To bylo pro mě zklamání, které se mi nelíbilo už minule. Přítomnost je podle mě velkou součástí AC her a to i přesto, že dějová linka s Desmondem skončíla v AC3.

Po vizuální stránce nemám ke hře námitky. Na to, že se stále jedná o PS4 verzi (kterou jsem hrál na PS5), dokáže grafika překvapit. Osobně si myslím, že na PC bude vypadat lépe, ale k tomu se dostanu někdy v budoucnu. Tuto sérii hraji zásadně na konzolích, protože mi gamepad k tomu sedne lépe. Alespoň tam je to 60 fps. Zvukově je hra slabší. Kromě titulní melodie, která nás provází v různých obměnách, si nepamatuji nic, žádnou skladbu, ani žádné extra zvuky.

Jako celek je hra výborná. I hlavní postava mě baví, což tady dlouho nebylo. Naposledy u Edwarda v AC4. Příběh na nějakou dobu zabaví, pokud budete plnit vše, dostanete se přes sto hodin čistého herního času, ani nemrknete. Osobně jsem měl něco málo přes 60 hodin a věřím tomu, že jsem nesplnil ani polovinu úkolů. Třeba se k tomu jednou vrátím, nebo to začnu hrát od začátku, to ještě nevím.

Hodnocení: 9/10

Zveřejnit odpověď