Uznávám, že ze série Call of Duty mám nejradši hru Modern Warfare 2, kterou beru jako to nejlepší, co v sérii vyšlo. Když bylo oznámeno přímé pokračování, byl jsem nadšený a očekával jsem hodně.
Příběh je sice v této sérii nedůležitý, protože je prakticky pokaždé stejný, a proto se po nějaké době zapomene. Důležité je, že začíná nedlouho po událostech druhého dílu, kdy máte opět dopadnout hlavního padoucha z předchozího dílu, nicméně tu jsou opět nějaké ty dějové zvraty a samozřejmě zběsilá příběhová jízda, kdy si sednete ke hře a nevstanete, dokuď hru nedokončíte. Tedy, alespoň by to tak mělo být, skutečnost je tentokráte kapku jiná.
Dvojku Modern Warfare jsem tu vychvaloval a na trojku jsem se vysloveně těšil. Ale zhruba v polovině hry mě přestala bavit. Nejspíše za to mohl fakt, že při hraní máte pocit, jako byste stále hráli dokolečka tu dvojku. Jen s trošku jinou krajinou. Občas. Mise tu jsou prakticky podobné, předskriptované akce taky, pouze tomu chybí ten adrenalin ze dvojky. A snad tomu taky moc nepomohl fakt, že jsem si dal hru kvůli většímu počtu trofejí na těžkou obtížnost. Což bylo poprvé, kdy jsem hrál na konzoli FPS jinak, než s easy obtížností. A taky naposledy. Ovládání na joypadu není to samé, co na myši a tak musíte hodněkrát opakovat některé úseky, než je splníte. A to je frustrující.
Abych ale hře jenom nekřivdil, tak pokud si člověk odmyslí reloady díky vysoké obtížnosti a kopii druhého dílu, dostanete před sebe zábavnou a poutavou hru, která přináší přesně to, co od her ze série Call of Duty očekáváme. Navíc tu máme zpět i Spec Ops, mise, které můžete hrát kooperativně s kamarádem na jedné konzoli nebo online. Herní doba je opět záporem celé hry a představa, že dám za hru přes tisíc korun, abych u příběhu strávil sedm nebo osm hodin, se mi opravdu nelíbí. Naštěstí jsou výprodeje 🙂
Hodnocení: 7/10