Assassin’s Creed: Origins

Není to ani tak dlouho, co jsem tu psal o Black Flagu a vida, mám dohranou další hru ze série Assassin’s Creed. Pravda, příběhově by to měl být prequel všech prequelů a pokud bychom ji číslovali a vynechali Chronicles, tak se jedná o jedenáctý velký produkt (AC1, AC2, AC2B, AC2R, AC3, AC3L, AC4BF, ACR, ACU, ACS) série. A jelikož kvalita her má většinou sestupnou tendenci, tak se na Origins jdeme pořádně podívat.

Jak už to tak bývá, dostaneme nového asasína, nový příběh a nový svět. Hrdinou je tentokráte Bayek ze Síwy (město v egyptě), který patří k medžajům, což jsou takoví předchůdci asasínů a samozvaní správci pořádku a spravedlnosti. Poté, co mu zavraždí syna, vydá se pomstít jeho smrt. Samozřejmě vše není tak jednoduché a postupem času rozplétá intriky mocných a zjišťuje, že i ti nejmocnější mohou mít jiné zájmy, než je blaho svého národu. To je v kostce tak to hlavní, co bychom měli o příběhu vědět, protože zatímco příběh hry je relativně krátký, pokud byste se věnovali jenom jemu. Na vás ale čekají stovky různých výzev, které budete objevovat během svého putování starobylým Egyptem. Budete odkrývat tajemství pyramid, hvězd, pomáhat Kleopatře nebo Caesarovi a hlavně budete zabíjet. A tak se zrodí první Assassin.

Když jsem zmínil mise, musím taky říci ještě o jedné důležité věci, změny v hratelnosti. I když hra vypadá na první pohled podobně, jako předchozí díly, už po prvních krocích si hráč uvědomuje, že tu je něco jinak. Nemůžete například volně skákat (pouze jako součást nějaké akce, třeba na vyhlídce nebo na vyvýšenině, samotné tlačítko pro tuto akci ale nemáte), styl bojování je jiný, než v předchozích dílech (více akční pocit) a celkově to má spíše blíže ke hrám jako je God of War, než k předchozím dílů série. A je na každém, jak to pojmout. Osobně jsem s tím hodně bojoval, protože když člověk hraje s touto hrou zároveň i AC3 a AC4 na Switchi, tak ty přechody jsou znát a často jsem s nimi zápasil. Jde si na to zvyknout (musíte, další díly mají stejné ovládání), ale jde o zvyk. Druhým hlavním rozdílem je to, že Ubisoft do hry zapracoval zkušenostní body a úrovně vašeho hrdiny. Za zabití, úkoly nebo zajímavé objevy tak budete dostávat zkušenosti a při každém novém levelu pak zkušenostní bod, který vyměníte za schopnost. Pokud jste hráli nějaké RPG nebo MMORPG (například World of Warcraft v jeho dřívější podobě), budete vědět, o čem mluvím. MMORPG jsem zmínil i z jiného důvodu, protože tvůrci se nejspíše inspirovali v případě mapy, kterou postupně odkrýváte. Ta je rozdělená do zón, které se liší jak svým stylem, tak i tím, jaké levely nepřátel ji obývají a můžete to vidět dříve, než tam začnete umírat. Navíc po světě budete nacházet mrtvoly hráčů, které pak můžete za zkušenosti pomstít, je tu sdílený foto režim (vidíte třeba fotku svého kamaráda) a další věci, které hru oživují.

Prostředí je skvělé. Jednak je opravdu obrovské, rozmanité a hlavně velice dobře propracované. Kromě toho, že putujete po Egyptě, zavítáte třeba i na Krétu a další místa v okolí. Nejvíce času vám stejně zabere pobíhání v přírodě, zabíjení hrochů nebo aligátorů a cestování po vodě. Měst je tu hodně, ale když jdete do několikátého v řadě, už vás to začíná trochu otravovat. Na můj vkus je méně někdy více. S tím je spojená samozřejmě herní doba, která bez problémů přehoná sto hodin, pokud se budete zaměřovat i na okolní úkoly. Já se spokojil s polovinou, můj Bayek byl skoro na 40. levelu a chyběla mi projít tak půlka mapy. K tomu ale hned tak nedojde.

Osobně jsem s hrou hodně zápasil, protože mám rád předchozí díly a tohle je posun směrem k velkým masám casual hráčů. Pokud bych měl Origins k něčemu přirovnat, tak k Zaklínači 3. Dokonce i Bayek si může osedlat koně, velblouda nebo loď a putovat po světě. Akorát tenhle není tak vizuálně odlišný. Tedy je, ale podobné scenérie mě po několika hodinách nudily a ve finále se mi jich líbilo jen několik. A to, že je mapa obrovská, tomu moc nepomohlo. Můžete se sice přemisťovat rychlým cestováním, ale jen na objevená, nebo splněná místa. Nebo k cíli doběhnete/dojedete. Bude to trvat dlouho, ale i tady je možnost zapnutí automatického cestování a kůň/velbloud jede sám.

Osobní dojmy jsou u mě neutrální. Hra mě na chvíli pohltila, pak jsem ji na několik měsíců odložil, protože jsem na ní neměl chuť. Pak mě zase nadchla, kdy jsem u ní za pár dní strávil asi půlku odehrané doby. Pak zase pauza a nechuť. Konec už jsem dohrál z nutnosti a nehrozí, že bych se k ní zase v blízké době vrátil. Je pravda, že v předchozích hrách se mi líbily scény z reality, ty jsou tu ale zredukované tak, že jejich průchod nedá dohromady ani půl hodiny hraní. Bylo tu vlastně hlavně představení osoby, která leze do Animu a pak ta scéna skoro na konci hry. Možná mě čeká pokračování v jiné AC hře, to ale zatím nevím. Bayek a Aya (manželka, další medžaj) sice byli fajn a dobře se mi za ně hrálo, ale něco tomu chybělo. A ani minihry v podobě závodu koňských spřežení nebo gladiátorských zápasů v aréně, mě o výjimečnosti hry nepřesvědčily.

Celkově vzato velice povedená hra, která popisuje osud a vzestup prvního asasína, která je ale spíše pro jinou cílovou skupinu, než je fanoušek Ezia nebo Edwarda. Rozhodně má hodně co nabídnout, ale abyste se vším prokousali, musí vás hra oslovit natolik, abyste jí ten potřebný čas věnovali. To se u mě bohužel nestalo.

Hodnocení: 7/10

Zveřejnit odpověď